Ostříhaný tibeťáček aneb jak nám srst dorůstá - první díl
 

1. týden po ostříhání
20. července jsme Kasíka naposledy ostříhali přes zimou. Tentokrát to měl opravdu hodně nakrátko, takže sice údržba byla naprosto dokonalá (tedy absolutně žádná), ovšem při večerních táborácích i při stanování mu byla zima, takže jsme i přes letní počasí museli oblékat do oblečků, které tibeťák v normální srsti podle mě rozhodně nepotřebuje. Ovšem náš naháček se klepal zimou. (za ten příšerný postoj se omlouvám, ale mám z té doby nějak nedostatek fotek :o)))

1. měsíc po ostříhání
Údržba stále žádná, chlupy tedy také žádné, ovšem již si vůbec nelízal místečka, která měl opravdu nepřirozeně nakrátko - tedy bříško a vnitřní stranu stehen.

3. měsíce po ostříhání
Tak tohle je ta nejlepší délka. Kasík vypadal jako naprostý plyšáček. Dokonce mi revizor v metru řekl, že je moc rád, že dodržuji předpis a mám psa s košíkem, ale že si myslí, že on ho určitě nepotřebuje :o)

5. měsíců po ostříhání
Jelikož si užívám každý centimetr srsti (koupeme, češeme a pečujeme o sto šest :o)), tak musím říct, že po pěti měsících po ostříhání už mám Kas aspoň trochu chlupy a já si je patřičně užívám :o)))

Další vývoj bude až postupem následujících měsíců, sama jsem na to zvědavá :o)))))