Nabitý aprílový víkend

 

    O tomto víkendu jsme se  Jitkou http://www.apso.wz.cz domluvily, že bychom někam spolu vyrazily cvičit agility. A protože Jíťa zná skvělou cvičitelku Dianu (kterou tedy již znám také :o) i z Flyballu), domluvila nám parádní zahradní agility přímo u Diany. Jíťu jsem vyzvedla v sobotu ráno v Praze; Kasík se hned na Dejvické řádně přivítal s paní Byemkou pořádnou honičkou, a hurá do auta vyrazit směr Břežany.
    Diana už na nás čekala a tedy klobouk dolů, měla připravený perný trénink, několik parkurů a různé sekvence, vše perfektně rozkreslené, a odpoledne nás ještě čekalo video z mistrovství světa v agility, kde běhal i tibeťák Sunny z Chorvatska.
    Kasíkovi se na tréninku dařilo a já s ním byla velice spokojená, dokonce jsme už i malinko pokročili ve slalomu, ale do dokonalosti máme ještě daleko. Asi koupím někde trubky a budu si je nosit na venčení a budem prostě trénovat v parku :o))). Pro Byemku to byl jeden z prvních větších tréninků, ale předvedla se jako rozená agiliťačka a krásně běhala a skákala, motivovaná dokonce na hračku!!!, takže holky jen tak dál, šlo vám to super!!!
    Odpoledne jsme si ještě shlédly video a seznámily se s celou kerní smečkou, která nám dokonale umyla celé obličeje. Všichni byli opravdu moc přítulní, ale Darcy mě teda fakt dostal :o))) je prostě dokonalej! No a po shlédnutí běhu tibeťáka Sunnyho jsme s Jitkou musely konstatovat, že tedy běžel opravdu moc hezky, ale že tohle pro naše tibeťáky tedy není nedosažitelné a že vlastně ti naši běhají stejně :o))))) no chvásty chvásty, ale aspoň je vidět, že nic není nemožné :o)
    Po rozloučení s Dianou a velkém poděkování jsme se vzhledem ke krásnému počasí přesunuly k nám na chatu. Večer jsme si opékaly buřtíky (pravda buřt v březnu byl trochu zvláštní), ale počasí bylo opravdu parádní, takže se u ohýnku dalo v pohodě sedět. Byemka s Kasíkem neúnavně lítali a lítali, až nakonec odpadli. Musím tedy uznat, že takhle krásně si Kas ještě snad s žádným pejskem nehrál. Prostě tibetská krev se nezapře a bylo vidět, že si opravdu rozumí. V neděli jsme ještě udělaly kolečko v lese, Jitka natáhla své dlouhé nohy, takže jsme spíše letěly než se procházkovaly, no ale aspoň jsme měly čas sednout si v lese na palouku, nechat se vyhřívat sluníčkem a poslouchat zpívání ptáčků...no prostě absolutní relax!

    No a protože si myslím, že se nám víkend fakt povedl, budu se rovnou těšit na nějaký další s podobným programem!!!