České Švýcarsko - soukromý dogtrek :o)


Kasík

     Příroda volá "hola hola, pojďte si mě užít" a tak jsme nelenily a naplánovaly soukromý vícedenní mezinárodní dogtreking :o) Začátky vypadaly více než děsivě. Slovenská strana do posledního dne nevěděla, v jakém složení vlastně dorazí a nakonec volala Liana, že tedy konečný verdikt je, že dorazí sama a autem. Protože ve čtyřech se to lépe táhne, domluvila jsem 24 hodin předem!!! ještě čtvrtou dogtrekařku Kláru se svou ridgebačkou Calmou.
     Liana ráno hlásila, že tedy vyrazila z domova autíčkem a že si to šine směr Praha. No jenže za pár hodin volala zase, že její cesta asi skončila, že auto už nejede, a že se tedy bude muset vrátit. Na české straně se zmobilizovaly všechny síly a Lianě jsme našily vlak a tak Li s Bonrim nakonec dorazili vláčkem.
     Já s Jitkou pro ně jela v cca 22 hod večer autem na nádraží. Ještě jsme si společně v rychlosti prohlédly Václavák a hup šup, honem k autu. No a tady na nás čekalo další překvápko. Moje milované autíčko mělo již navlečené háky za kola, vedle stálo odtahové auto a dva policisti si něco zapisovali.... Hrůůza, pomóc to je moje auto :o) a my už teď hned jedeme pryč... No asi sem nějak divně zaparkovala :o) a u Václaváku je to rychlé. Naštěstí policajti byli moc milí, tak to nakonec zůstalo jen za 500 Kč :o) Uff, fakt nevím, co bychom v noci v Praze dělaly a ještě s panikou, že mi ukradli auto....


Bonri

     Druhý den ráno jsme všechny v pohodě vyrazily dvěma autama směr Severní Čechy. Nejprve nás čekal cca 12 km výlet na Jedlovou - třetí nejvyšší hor Lužických hor, pak prohlídka hradu Tolštejn a večer posezení u táboráku u příbuzných Jitky. Všechno již probíhalo naprosto dokonale, jen nás s Klárou - řidičky - mrzelo, že jsme si k těm buřtíkům nemohly dát pivečko :o) Večer jsme se ještě ubytovaly v cca 20 km vzdálené Srbské Kamenici. Ubytování bylo super, takže jsme všechny večer padly a spaly a spaly.


Calmína

     V sobotu jsme měly naplánovaný delší celodenní výlet (cca 20 km), kdy jsme jako hlavní atrakci měly Pravčickou bránu. Výlet začal poněkud zvláštně, kdy jsme si při chůzi více povídaly (my s Jitkou jsme například zrovna řešily, jak učit psa slalom v agility :o))) a nějak jsme nekoukaly na značky. Liana nám sice stále opakovala, že bychom se měly vrátit, ale nějak jsme se sešly 3 hlavy dubové a tak jsme šly dál a dál...no nakonec jsme se přeci jen po dvou hodinách musely vrátit :o( a ještě jsme Li vyhubovaly, že nám to vracení neřekla dost důrazně :o))))))))) Li to hold s námi neměla jednoduché :o)))) viď :o) Ale ani na chvilku nás neopustila dobrá nálada a optimismus, takže jsme si výlet užily až do konce se vším všudy.
Večer jsme si v penzionu daly zaslouženou večeři, která byla teda tak šíleně veliká, že i chlap by s tím měl co dělat! Psi byli všichni naprosto kožení :o), takže jsme se mohly plně věnovat probírání různých témat až do pozdních nočních hodin.      Poslední den jsme ještě udělaly cca 10ti km výlet na Dolský mlýn, kde se točila Pyšná princezna, a pak hurá (tedy spíš ach jo) do aut a vyrazit směr Praha. Liana zůstala v Praze ještě do druhého dne, ovšem spala u Kláry, přeci jen si kluci zrovna do oka nepadli, ale společně (již tedy ve třech) jsme vyrazili na naše místní venčící kolečko zakončené v hospůdce :o)
     Takže holky, nebudu vám za nic děkovat, protože doufám, že další akce BUDE a už teď se na to teším. Na takovýhle zážitek se jen tak nezapomíná a ještě teď, když si vzpomenu na určité scénky, tak se musím smát pod fousy (které nemám :o)))))))))!!!!


Byemka

 

Rajče - FOTKY