Agility v Lounech 22.4.2006

 

Pohodička v Lounech Aktivita v Lounech

                 

          Na sobotu 22.4. jsme se domluvily s Jitkou, že bych přijela na jeden den do Loun na vyzkoušení překážek a celého parkuru a samozřejmě na popovídání a proběhnutí pejsků. Nejdřív to vypadalo, že akce byla moc narychlo svolaná, ale nakonec to všem vyšlo a v Lounech jsme se sešli čtyři agiliťáci: Jitka s Bennynkou, Petr s Kimem, Adélka s Asánkem a já s Kasem.
         Do Loun jsme dorazili kolem půl desáté a hned jsme se dali do stavění překážek. Nejdřív jsme si udělali jen rovinky s tunelem a kladinou a začali běhat. Jitka se hned ujala role trenéra (jako nejzkušenější z nás) a honila nás o sto šest :o) Oběma klukům (Asánkovi i Kasovi) se to evidentně moc líbilo a skákali rychle, přesně a s chutí. Bennynku Jitka šetřila, protože byla unavená z předchozích dnů, ale myslím, že si to vynahradila naším trénováním.

         Asi za hodinku a půl dorazil i Petr s Kimem (hladkosrstý foxteriér) a všichni jsme se domluvili, že překážky trochu ztížíme a přidáme i další. Petr, jelikož běhá s Kimem v MA2 a navíc k tomu ještě dělá rozhodčího, udělal takovou trať, že jsem hned věděla, že opravdu nemám šanci tohle s Kasem proběhnout :o) Adélka s Asánkem neměla skoro žádné problémy (jsou opravdu moc moc šikovní) a my s Kasem jsme ze začátku moc netušili, ale po několika výborných radách od Petra i Jitky jsme zvládli i pro mě dříve nemožné.

         Dalším super zážitkem byl Kim sám o sobě. Nikdy v životě jsem neviděla tak akčního pejska (Kas vedle něj vypadal jako ploužící se hromotluk :o))). On měl tak upřímnou radost, když byl na parkuru, běhal neskutečně rychle – třeba slalomem přímo proletěl (to byl fakt zážitek) a co bylo ještě lepší, že on klidně běžel s každým, kdo mu řekl (teda ten parkur), jinak je pro něj samozřejmě páníček jen jeden :o))) (možná už dva, že :o)))

         Ke konci návštěvy si Jitka zkoušela běhat se všemi pejsky, Kimem, Asánkem i Kasem. Jitko ještě jednou klobouk dolů – jsi jednička! Bohužel jsem zjistila, že  musím v sobě nalézt nějaké rezervy, protože Kas s Jitkou běhal naprosto výborně a dokázala ho super namotivovat. Takže tohle je zase motivace pro mě a snad to ponese kýžené ovoce :o)

         Takže celá sobota se nám úžasně povedla, za sebe můžu říct, že jsem se naučila spoustu věcí a dostala spoustu neocenitelných rad a Jitce moc děkuji, že si na nás udělala čas a takhle se nám věnovala. Doufám, že nezůstane jen u této jedné návštěvy!!!

Díky za sobotu všem!