Mini agility tábor v Lounech

     Od úterý do čtvrtka (4.-7.7.2006) jsme byli pozváni od Jitky Kržové na lounský mini agility tábor. Tentokrát byli tibeťáčci zastoupeni celkem hojně, protože s námi jela ještě Adélka s Asánkem a Jitka tam měla malou Byemku - samozřejmě zatím jen na kukačku, i když tunel jí již jde :o))). Nakonec se nás tam sešlo celkem něco k patnácti lidí a pejsků a všichni jsme se s vervou vrhli na agility - konečně, kvůli tomu jsme tam také přijeli, že :o)))
     Ubytovaní jsme byli ve vlastních stanech, což jsem osobně velice uvítala, protože jsem naposledy stanovala vloni a mám to moc ráda. Kasík byl taky rád, protože spaní s paničkou v boudičce je pro něj opravdu odměna.
     Jitka pozvala jako instruktorku, která nás vedla, báječnou Dianu Vyskočilovou, která je nejen špičková instruktorka agility, ale i velice milý člověk, se kterým je radost pracovat. Má dobrý odhad na pejsky a pozná, co na kterého platí, co je potřeba upevnit, co zlepšit a kdy už toho má náš čtyřnohý miláček dost a je potřeba skončit, abychom ho spíš neotrávili než něco naučili.
     Jediné malé negativum bylo, že celé čtyři dny bylo šílené vedro a člověk by si řekl, že v tomhle počasí se opravdu cvičit nedá...ale dalo :o))) Vstávali jsme v 6 hodin ráno, od 6:30 byla rozcvička (ono totiž po ránu začít sprintovat na parkuru by nemuselo dopadnou dobře pro lidské vazy nebo šlachy) :o) a od 7 hodin se již začalo trénovat. Byli jsme rozděleni na dvě hlavní skupiny - Začátečníci a Závodníci a pak ještě dle velikosti. S Kasíkem jsme byli zařazeni do Závodníků LA (large). Z počátku jsem z toho měla trochu strach, že bude mezi samými závodníky, ale nakonec se ukázalo, že Kasulda je šikovný a byla to pro nás spíš motivace, spoustu věcí jsme se naučili a spoustu věcí také okoukali.
     Ranní tréninky končily okolo 11té hodiny, kdy už začínalo být opravdu vedro a pak jsme všichni polehávali nebo se chodili zvlažovat do blizoučké řeky Ohře, která byla úžasně čistá, ale taky úžasně ledová. Kas se ovšem na koupele neskutečně těšil - tedy na brouzdání, ale já mu naordinovala i plavání :o))).

     Odpoledne se trénovalo od cca 17ti hodin a to už to s Kasíkem bylo horší. Sice si poctivě vždy doběhal celý trénink, ale po parkuru se spíš ploužil, a když začal překážky obíhat, byl to signál, že pro nás to tento den skončilo. Některým pejskům ale jako by vedro vůbec nevadilo a lítali po parkuru jako ďáblíci. Večer jsme si opékali buťíky a povídali o celodenních zážitcích. Já ovšem byla vždycky dost unavená (od běhání i od sluníčka), takže jsem nikdy moc dlouho nevydržela a šla s Kasem spinkat do naší společné velké boudičky. Kas toho měl evidentně taky, jak se říká plné kecky - hlavně tedy ke konci, kdy se mu zavírali oči i vestoje a byl dost otravný. Musíme tedy zapracovat na umění odpočinku - sice ještě nevím jak, ale něco vymyslíme :o)))
    

     Na konci tábora byl připravený malý závod, který jsme všichni i přes obrovské polední vedro zvládli na jedničku. Kasík se perfektně soustředil na mé pokyny a neudělal ani jednu chybu (nebo tedy já jsem neudělala chybu v jeho vedení :o))) a zaslouženě si vyběhal druhé místo ve skupině Závodníků. Od Diany jsme dostali krásnou medaili, takže máme první trofej z agilit :o)))
     Všem táborovým spolubojovníkům moc děkuji za příjemně strávené dny, organizátorce Jitce děkuji za pozvání a doufám, že by na naši maličkost mohla myslet i příští rok :o))), protože to bylo opravdu moc moc bezva. No a Dianě moc děkuji za perfektní vedení a trpělivost se svéhlavým Kasíkem a svéhlavou paničkou :o))) myslím, že otoček, vysílání, houpačky a slalomu už se opravdu bát nebudu :o))) ale trénovat toho máme ještě stále až až!!!    


 

No a tady je pár foteček (Kasíka fotily Jitka, Verča a Adélka)

 

     Dneska (v neděli) jsem si říkala, že bych mohla Kase vyfotit s tou jeho první medailí. Jak je vidět, ta jeho únava opravdu nebyla hraná, protože jsem si ho posadila s medailí na krku a než si naštelovala foťák, už měl zavřené oči. Pak jsem párkrát zmáčkla spoušť a šla mu do kuchyně pro piškotek za odměnu.
     No a když jsem se vrátila, byl už přesunutý na kobereček a spokojeně spinkal (po pár desítkách vteřin :o))) Jsem fakt zvědavá, jak dlouho to bude dospávat, slimáček můj chlupatý :o)))