Agility - můj první den

   Když mi byl rok a dva měsíce, šli jsme s paničkou vyzkoušet agility. Jelikož mám energie na rozdávání, pořád někam skáču a celkem dobře poslouchám, mohlo by to pro mě být to pravé.

Jeli jsme na cvičiště agility do Prahy Bráníku, kde cvičí Alice Drábková se svou šeltií. Cvičiště se nachází v krásném a klidném místě hned u Vltavy. Hned na začátku panička pomáhala stavět překážky a já musel jen koukat. To bylo pro mě utrpení. Tolik nových věcí a já musím čekat! Jelikož jsem neměl vůbec žádné zkušenosti, museli jsme nejdřív vyzkoušet, čeho se budu bát a jak se ke všemu budu stavět.

   Nejdřív jsme s paničkou a Alicí šli k tunelu. Alice vysvětlovala, že tunelů se pejskové většinou bojí, že do něj má panička třeba hodit piškot a já jako že tam milostivě vlezu. Hned, jak jsem uslyšel slovo "tunel", nějak mi můj šestý smysl řekl, že jím mám proběhnout, tak jsem běžel. Obě ženský byly ze mě u vytrtžení. Pak už jsem běhal tunel pořád. Druhou zkouškou byla kladina. Alice vysvětlovala, že nesmím spadnout, tak ať mě panička pomyslně přidržuje a hlavně, že panička musí být vždy přede mnou, aby mě motivovala v chůzi. Jakmile jsem ucítil, že mě nikdo nedrží za obojek a uslyšel jsem povel "kladina", vyrazil jsem vpřed. Člověčí údiv se opakoval. Následný nácvik kladiny pak pokračoval v tom smyslu, že panička sprintovala podél kladiny a já se konečně trochu proběhl. Jen jsme museli pořád odpočívat, že snad je někdo unavený, já to tedy rozhodně nebyl. Když jsme se po chvíli blížili k další překážce - áčku, hrozně se mi chtělo běžet, tak jsem na nic nečekal a rovnou ho překonal. Pak jsem si ještě pro radost přeskočil pár překážek a už jsem si běžel pro odměnu. Byl jsem naprosto nadšený.

   Slyšel jsem, jak se Alice baví s mou paničkou, že jsem perfektní pes, a že bych mohl s velkou úspěšností závodit. Jen je škoda, že jsem trochu větší. Horní hraniční výška pro střední kategorii je 40 cm a ani o chlup víc. Tady bych prý mohl i vítězit. No nevím, jestli o mě nemají přehnané mínění. Takže já budu muset skákat za velké. Překážky jsou 60 cm vysoké, tak mě to bude trochu brzdit, ale za tu srandu to rozhodně stojí.

   Pak jsem ještě trénovali návaznosti, chyby jsem samozřejmě dělal, ale to je přeci jasné, když jsem tam byl poprvé. Takže psí kamarádi, přemluvte také své páníčky, ať si můžete zablbnout na agility.