Naše první závodění

    Jelikož Kasíka agility začalo opravdu bavit, mimochodem mě samozřejmě také, rozhodli jsme se, že v trénovaní budeme pokračovat a přihlásili jsme se do klubu Jahoda na Kladně. Máme to sice trochu z ruky, ale prostředí a trenéři jsou úžasní.
    Přes zimu to bylo s trénováním horší. Sice jsme ze začátku chodili do haly, kde to Kasíkovi kupodivu šlo ještě o chlup lépe, ale pak halu zavřeli a my museli na mráz. No běhání v hlubokém sněhu na cvičáku je opravdu nic moc, ale nejsme přeci žádná ořezávátka, takže jsme to zvládli. O dost hůře jsem na tom byla já, Kasík lítal jako divej a já se pachtila a padala a když slezl sníh, tak padala do bláta… no paráda :o)
    Tahleta zima ale byla dost krutá, sněhu bylo opravdu požehnaně a když začal tát, celý cvičák byl pod vodou. Takže naše tréninky utrpěli 3 měsíční pauzu.
    Minulý týden jsem dostala sms zprávu, byl to pro mě blesk z čistého nebe, že v sobotu 7.5.2005 se na Kladně konají neoficiální klubové závody a všichni členové to mají nepovinně povinné :o). Trochu jsem se zalekla, přeci jen jsme vůbec netrénovali, ale jako obvykle, šla jsem do toho po hlavě….. a Kasík neměl šanci protestovat.
    V sobotu ráno jsme přijeli na cvičák, kde jsme byli zařazeni do kategorie Junioři, pro něž byla trať složená z cca 10ti překážek. Moje největší starost byla, abychom vůbec trať doběhli, aby mi Kasík neutekl za psími kamarády, kterých tam bylo požehnaně a samozřejmě skoro samé fenky :o).
    První běh byl jumping, tedy pouze skokové překážky a 2 tunely. Neměli jsem ani možnost si to před startem vyzkoušet, takže jsme šli na ostrou trať po 3 měsících netrénování. Kasík byl naprosto úžasný. Hned si na všechno vzpomněl, byl nadšený, pejsci ho přestali zajímat a letěl. Bohužel jsme měli bezpočet odmítnutí, takže sice jsme běh dokončili, ale s výsledkem Diskvalifikován :o). Odmítnutí znamená, že třeba pes hned napoprvé neproběhne tunelem, ale strčí do něj jen hlavu a zase vycouvá. I když na druhý povel tunelem proběhne, už má jedno odmítnutí. Za tři odmítnutí je diskvalifikace. Rozhodně jsem nebyli jediní, a pro mě bylo nejdůležitější, že jsme trať dokončili.
    Asi tak ze hodinku a půl jsme byli připraveni na další trať – open, kde byly skokové překážky, tunely a zónové překážky, např. Áčko. Teď jsem věděla, že se musím hodně soustředit na vedení Kasíka, že ho musím trochu brzdit, aby nebyl zbrklý a pak neznejistěl, zda za ním opravdu běžím, ale hlavně musím na startu být naprosto v pohodě. Ten můj kuliferda na mě totiž pozná úplně všechno :o). Druhý závod jsme doběhli naprosto bez chybičky, Kasík běžel úplně úžasně, jen mi Monika – trenérka vytkla tu rychlost. Ale já věděla, že jsem Kasíka brzdila záměrně, takže pro mě to byla největší spokojenost.
    Na našem prvním neoficiálním závodě jsme se tedy sice neumístili na žádném místě, ale zjistila jsem, že mám šikovného pejska, kterého to moc baví a když budeme pořádně trénovat, rozhodně se vypracujeme.

            No a nějaké ty fotečky………